CROSS COMPLIANCE

Provozování čerpací stanice a úložiště pohonných hmot se neobejde bez zabezpečení jejich provozu proti možnému ohrožení životního prostředí. Při skladování motorové nafty lze celkem odhlédnout od znečištění ovzduší výpary této látky, mnohem větší důraz je třeba klást na ochranu půdy a vod před znečištěním od úkapů a havárií při provozu čerpací stanice. Problematiku ochrany půdy, povrchových a spodních vod a kanalizace řeší hned několik norem a zákonů, které upravují konstrukci jednotlivých prvků čerpací stanice a pravidla jejího používání tak, aby se minimalizovala možnost zásahu okolí závadnými látkami.

Prvním stupněm je ochrana proti haváriím na samotné nádrži. V případě nadzemních nádrží jde o umístění nádrže do tzv. havarijní jímky, která je schopná pojmout celý objem poškozené nádrže. Nejlepším konstrukčním řešením tohoto problému je použití dvouplášťové nádrže, kdy vnější plášť tvoří havarijní jímku. Těsnost obou nádrží, vnitřní i vnější, lze pomocí různých metod snadno kontrolovat a mít tak jistotu bezpečnosti při skladování PHM.

Nejběžnějším zdrojem znečištění půdy a spodních vod však nejsou havárie nádrží, ale úkapy při stáčení a výdeji PHM. I při pečlivém používání technologie vždy pár kapek od výdejní pistole může odpadnout a připočteme-li k tomu nedbalé používání čerpací stanice některými uživateli a dlouhá léte používání, může dojí ke značnému zásahu nebezpečných látek do okolí.

Tomuto způsobu znečištění lze zabránit vytvořením vhodné manipulační plochy, která zachytí všechny vzniklé úkapy a podle místních podmínek je bude distribuovat buď do bezodtokové jímky nebo do čističky odpadních vod k tomu účelu určené.

Manipulační plocha musí být tak velká, aby dokázala zachytit všechny úkapy vzniklé při provozu ČS. Je jasné, že pokud bude malou čerpací stanici používat pouze majitel a místní podmínky dovolí příjezd tankovaného vozidla téměř k nádrži, může být jeho manipulační plocha minimální. V případě používání ČS větším počtem zaměstnanců je vhodnější použít větší manipulační plochu konstruovanou tak, aby ve všech případech pokryla místo vzniku znečištění.

V každém případě si musí manipulační plocha poradit se zachycenými úkapy závadných látek. A to buď jejich distribucí do bezodtokové jímky, případně do čističky, nebo na místě sorpcí do speciálních výměnných vložek. V prvním případě, kdy manipulační plocha slouží k zachycení a distribuci, je bezpodmínečně nutná její nepropustnost nejen vůči vodě, ale i vůči závadným látkám. Jsou to nejčastěji používané manipulační plochy, známe je např. z veřejných čerpacích stanic a jsou vhodné pro provozy s větším počtem uživatelů. Aby mohla takováto MP správně plnit svou funkci musí nejen zamezit přetečení úkapů do okolí, ale musí být i zabezpečena proti vymývání srážkovými vodami z okolí. Je vhodné takovouto MP přestřešit; tím lze chránit kapacitu bezodtokové jímky a zároveň se sníží možnost výplachu MP do okolí při přívalových deštích.

Oproti tomu sorpční manipulační plochy jsou konstruovány jako pojezdové nebo pochozí plochy, které zachytí úkap a pomocí speciálních hydrofobních sorpčních prvků zadrží závadné látky. Voda může volně odtékat a není třeba dalších čistících a ochranných zařízení. Tyto sorpční manipulační plochy není třeba přestřešovat. Jsou určeny do malých provozů, kde je možná častá kontrola nasycení sorpčních prvků a kde lze předpokládat svědomitý přístup obsluhy při čerpání PHM.

Úvoddistribuce topných olejů a pohonných hmot